Svěřili jste realizaci chodníků, příjezdové cesty nebo terasy do rukou pokladačů a zedníků? A chcete mít jistotu, že svoji práci odvádějí profesionálně a podle pravidel? Pak vám poradíme, na co si dávat pozor při přípravě podloží a pokládce betonové dlažby.
Zkontrolujte si správný výběr dlažby
I když jste si vybrali konkrétní typ kamene, většinou se nabízí ve více výškových variantách. Pamatujte tedy na to, že výška dlažby musí odpovídat využití dlážděné plochy. Pokud realizujete chodník nebo terasu, na kterou nevjede žádné auto, je výška 4-6 cm v pořádku. Plochy zatěžované provozem do 3,5 tuny, tedy pouze osobními auty, snesou dlažbu 6-8 cm. Čím větší je plocha dlažební kostky, tím je třeba zvyšovat i výšku dlažby. Příjezdové cesty, na které může občas přijet i větší auto, musí již zpevňovat dlažba o tloušťce 8 cm. Pro těžce zatěžované plochy pak doporučujeme vybírat dlažbu průmyslovou s výškou 10 cm. Podrobněji je popsáno zde.
Důležitá je příprava podkladních vrstev
Bez správně provedeného podloží nikdy nebude výsledek stálý a bezchybný. Sebekvalitnější dlažba nedokáže přenést zatížení do nekvalitního podkladu. Dlažba tloušťky 10 cm s nekvalitním nebo žádným podkladem může mít stejné vlastnosti jako dlažba tloušťky 4 cm s podkladem kvalitním. I podkladní vrstvy je třeba připravovat s přihlédnutím na místo a zatížení plochy. Řádně zhutněná a vyspádovaná pláň je následně zasypána požadovaným druhem drceného kameniva a v maximálních vrstvách 20 cm hutněna vibrační deskou.
Po zhutnění všech vrstev následuje konečná vrstva pod dlažbu, doporučuje se frakce 4-8 mm. Nedoporučuje se kamenivo s vysokým podílem prachových částic (tzv. lomový prach frakce 0-4 mm) nebo dokonce písek. Pomocí vodících lišt se provede vyspádování kladecí vrstvy. Výškově by měla kladecí vrstva být vyšší o cca 1 cm než konečná požadovaná výška dlažby, jelikož při konečném hutnění vibrační deskou dlažba „sedne“. Pokud jste vybrali dlažbu, kterou nedoporučujeme hutnit vibrační deskou, ale pouze urovnat poklepem gumovou palicí přes dřevěnou lať, pak nechte dlažbu přesahovat pouze 0,5 cm nad požadovanou úroveň plochy.
Správná pokládka zajistí dlouhou životnost dlážděné plochy
Pokládka se provádí od nejnižšího místa proti spádu dlážděné plochy. Pokládku provádíme tak, že dlaždič stojí na již hotové části, nikoliv na urovnané vrstvě drtě. Spáry mezi jednotlivými prvky musí být rovné. To lze jednoduše ohlídat natažením provázku v celé délce dlažby. Jednotlivé dlažební kameny je nutné odebírat z více palet najednou, aby nevznikly barevně rozdílné plochy. Jsou-li již při pokládce na dlažbě znatelné povrchové vady, kameny nepoužijeme. Pokud dlažba nevychází na rozměr plochy, je třeba ji zaříznout diamantovým kotoučem. Dlažba se neštípe a mezery nebetonují.
Poslední fází je hutnění. Před hutněním dlažby se vždy provede jako první vyplnění spár suchým křemičitým pískem do 2/3 výšky dlažby o velikosti zrn písku do 2 mm a následně se provede očištění plochy. Teprve pak je možné hutnění dlažby vibrační deskou, kterou je nutné opatřit gumovou podložkou, aby nedošlo k poškození povrchu dlažby. Dlažby výšky 40 a 60 mm doporučujeme hutnit vibrační deskou s plastovou podložkou o hmotnosti nejvýše 100-130 kg s nastavenou odstředivou silou 18 až 20 kN, dlažbu výšky 80 mm je nutné hutnit vibrační deskou s plastovou podložkou o hmotnosti nejvýše 170-200 kg s nastavenou odstředivou silou 20 až 30 kN. Pozor však na výjimky, některé dlažby se nedoporučuje hutnit. Doporučení si vždy ověřte v technickém listu vybraného produktu. Jako finále je opět použit křemičitý písek, jelikož první prosívka vlivem vibrací sedla.
Pokud dlaždič postupuje v souladu s těmito pravidly, pak můžete být v klidu a těšit na dokonale upravenou zahradu a příjemné posezení na nové terase.